S radostí, a přiznávám, i s určitou pýchou, jsem si přečetla článek na internetu o tom, že Češi, kteří navštívili Torrevieju, doporučují navštívit i českou restauraci zde. Byly tam i nějaké fotečky. To nás s manželem potěšilo a dohodli jsme se, že zajdeme vyzkoušet jejich svíčkovou. Tak, to bylo jeden měsíc. Hned ale ten další se objevil článek, že restaurace je již zavřená. No, tak to člověka naštve,ne?
Takže nám tady stále zůstává velice známá kubánsko-česká restaurace, která je otevřena, bohužel, jen v neděli, v den, kdy se konají za Torreviejou trhy. Minulý týden jsme se tam byli podívat, trhy jsme prošli a tak, že si dáme něco dobrého k jídlu. A samozřejmě jen v té naší, napůl české restauraci. Hledali jsme takovým způsobem, že jsme procházeli kolem restaurací a poslouchali, odkud se ozve čeština. Jako další poznávací znamení byla kubánská vlajka nad barem. Jedna restaurace vedle druhé, německé, anglické, plno vůní, všude spousta bavících se lidí, až konečně slyšíme i tu češtinu. Ale ouvej, ani jedna volná židle, natož stůl.Přece nepůjdeme mezi Němce nebo Angličany ! No, to ne. Tak nic, jdeme hledat auto a oběd vytáhneme z ledničky.
Jinak, počasí je stále krásné, slunečné, začátkem měsíce se ještě každý den koupali nadšenci v moři. My pár dnů také, ale už si člověk musí dávat pozor na sluníčko, protože ve chvílích, kdy ho zakryje mrak, už je chladno. Voda ale měla cca 20°. Doma už je také třeba vytáhnou mikču, tepláčky a papuče :-)).A na podlahu, tam, kde se často sedí, koberečky pod nohy. Nemůžeme tadymít koberce v celém bytě, protože každý den v bytě pozametáme půl lopatky písku. Už začínají dny, kdy je venku často tepleji než doma. I když máme stále otevřená okna.